|
|
Využití odpadních materiálů k přípravě hydrolyzátů pro fermentační fázi.
Vadovičová, Natália ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na studium a porovnání různých druhů hydrolýz, jejich optimalizaci a také maximalizaci výtěžků nejvhodnější hydrolýzy pro navazující fermentaci. Jako substrát byly zvoleny pomerančové slupky. Substrát byl nejdříve mechanicky rozmělněn a poté z něj byla připravena suspenze, která podstoupila jednu ze zkoumaných metod předúpravy. Provedly se hydrolýzy fyzikální, jako mikrovlny, zvýšená teplota či ultrazvuk, nebo hydrolýzy chemické, a to kyselé i alkalické. Byly použity i kombinace fyzikálních a chemických metod. Optimalizace enzymatické hydrolýzy materiálu proběhla s použitím enzymů Novozymes® NS50013 a NS50010. Dále byla studována produkce celulolytických a pektolytických enzymů po dobu 10 dní procesem SSF za použití kmenu A. niger. U všech provedených hydrolýz proběhlo stanovení výtěžku redukujících cukrů pomocí metody dle Somogyi Nelsona. Z různých metod předúprav se jako nejúspěšnější prokázala enzymatická hydrolýza, a to kombinace obou enzymů při kultivaci trvající 96 hodin, o pH = 4,5 a teplotě 45 °C. Výtěžky redukujících sacharidů v těchto hydrolyzátech dosahovaly 27,4241 ± 0,0007 gl-1.
|
|
|
Motivy třídění potravinového odpadu u českých spotřebitelů
Klašková, Anna
Klašková, A. Motivy třídění potravinového odpadu u českých spotřebitelů. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2023. Práce je zaměřená na třídění potravinového odpadu v Brně. Plýtvání potravin je velkým tématem, které je často zmiňováno, nicméně tato práce se zabývá tím, že potravinový odpad je možné ještě využít. Moderní ekonomiky využívají i své odpady jako obnovitelné zdroje a dokáží je proměnit na další produkty, které jsou vhodné k využití. Díky moderním technologiím je možné zpracovávat i odpady. Nyní je tedy nutné zjistit, co by lidi dovedlo i k třídění potravinového odpadu. V první části práce je provedena literární rešerše na související témata a jsou zde i popsány využité metody a způsoby zpracování dat. V druhé pracovní části je provedeno dotazníkové šetření, které zjišťuje informace o tom, co třídění potravinového odpadu pro lidi znamená, co by jim jej usnadnilo a další důležité informace. Na základě dat z dotazníkového šetření je sestaven rozhovor, který získává přesnější data díky otevřeným otázkám a možností debaty. V další části byla využita získaná data a byly utvořeny doporučení a návrhy, které by mohlo využít město Brno pro své obyvatele, aby společně efektivně třídili potravinový odpad. Návrhy jsou i finančně zpracovány a kalkulace jsou poté i komentovány, zda budou tyto investice pro město přínosné.
|
|
|
Sledování výskytu patogenních mikroorganismů v potravinovém odpadu po přídavku různých aditiv
Tomková, Lenka
Plýtvání potravinami a nakládání s potravinovým odpadem je celosvětový problém. Je nutné plýtvání omezit a v případě vzniku potravinových odpadů volit ekologické řešení jejich odstranění jako je kompostování. Proces kompostování je přirozený rozkladný proces, jehož finálním produktem je cenný kompost použitelný jako hnojivo. V této práci je zkoumán vliv aditivních látek na potlačení patogenních mikroorganismů potenciálně přítomných v potravinovém odpadu, aby potraviny vstupující do procesu kompostování byly zdravotně nezávadné. Pro mikrobiologické analýzy byly použity klasické kultivační metody (selektivní média pro bakteriální kmeny Salmonella spp., Escherichia coli, Helicobacter pylori a enterokoky) a pro přesnou identifikaci narostlých kolonií byla provedena MALDI-TOF hmotnostní spektrometrie a Sangerovo sekvenování. Z výsledků vyplývá, že odpad bez přídavku aditiva obsahoval více patogenních mikroorganismů než odpad s přídavkem aditiva. Nejčastěji se jedná o Serratia spp. a rod Pseudomonas. Jako nejlepší aditivum se jeví Tea tree olej, který efektivně potlačoval zápach a také se v odpadu s jeho přídavkem nevyskytovaly významné patogeny jako např. Pseudomonas fluorescens oproti kontrolnímu vzorku bez jeho přídavku.
|
|
|
Stanovení aktivity průmyslově významných enzymů produkovaných mikroorganismy izolovanými z potravinového odpadu
Lymarenko, Sofiia
Při zpracování potravinového odpadu hraje důležitou roli mikrobiom a enzymy, které produkuje. Bacillus licheniformis je jedním ze zástupců mikroflóry při kompostování a zdrojem průmyslově významných hydrolytických enzymů: proteas, lipas a celulas. V rámci diplomové práce byla stanovována enzymatická aktivita pomocí spektrofotometrických metod u sedmi kmenů B. licheniformis izolovaných z potravinového odpadu po dobu 96 až 192 hodin. U všech sedmi kmenů byla prokázána celulasová, proteasová a lipasová aktivita, což se shoduje s dosud publikovanou literaturou. Nejvyšší celulasová aktivita stanovena dvěmi metodami byla zaznamenána u kmene 3A-52 (1 U/ml) a 1A-52 (1,5 U/ml) po 24 hodinách kultivace. pH optimum pro celulasovou aktivitu bylo 7, a teplotní optimum 50 °C až 60 °C. Maximální proteasová aktivita byla detekována později až po 120 a 144 hodinách kultivace u dvou kmenů: 3A-52 (1,3 U/ml) a 3D-42 (1,4 U/ml). Při provedení optimalizace se zjistilo, že pH optimum bylo 9 až 11 a teplotní optimum 40 až 45 °C v závislosti na kmenu. Maximální lipasová aktivita byla přibližně 0,7 U/ml a to po 144 hodinách kultivace u 4D-41 a 3D-42. Teplotní optimum bylo zjištěno při 50 až 60 °C a rozmezí pH optima pro tuto aktivitu bylo velice široké v závislosti na studovaném kmenu. U kmenů s nejvyšší enzymatickou aktivitou byla stanovená růstová křivka, kde nejvyšší celulasová aktivita odpovídala době přechodu bakteriální kultury z exponenciální fáze do stacionární, a nejvyšší lipasová a proteasová aktivita byla zjištěna později až při přechodu ze stacionární fáze do fáze odumírání. Kmeny 3A-52 a 3D-42 vykazovaly nejvyšší aktivitu u všech tří sledovaných enzymů. Následně tyto kmeny izolované při kompostování by mohly být použity pro produkci enzymů v průmyslu.
|
|
|
Kompostování jako způsob zpracování potravinových odpadů
Tóthová, Katarína
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku odpadů a odpadového hospodářství, s důrazem na biologicky rozložitelný odpad, konkrétně na potravinový odpad. V práci jsou rozebrány legislativní předpisy v České republice a v Evropské unii. Jako možné řešení vzniklého odpadu je mimo jiné zvažováno kompostování. Praktická část práce hodnotí finální produkt kompostérů, do kterých byly přidány suroviny s aditivami na snížení zápachu. Tato aditiva byla přidávána do nádob na sběr odpadu. Mezi přidané přísady patří kyselina citronová, čajovníkový olej a vápno. Kromě toho byl hodnocen také kompost bez přísad jako kontrolní vzorek. Kompostování probíhalo po dobu 12 týdnů. Hodnotilo se pH a elektrická vodivost po celou dobu kompostování a poté pomocí testů fytotoxicity byl hodnocen konečný produkt, tj. zralý kompost. Výsledky ukázaly, že kompost splňoval požadované hodnoty pH a elektrické vodivosti, ale byla zjištěna vysoká toxicita. Dokonce i při koncentraci 10 % kompostu byla prokázána inhibice růstu kořenů rostlin, což dělá kompost neaplikovatelným do půdy. Navíc bylo zjištěno, že i kompost bez příměsí je toxický, přičemž příčinou toxicity je zřejmě použitý odpad, nikoliv přidaná aditiva. Vzhledem k těmto výsledkům je třeba ještě další zkoumání aditiv. Tato práce přispívá k lepšímu pochopení kompostování jako způsobu zpracování potravinového odpadu a poukazuje na důležitost systematické sledování kvality konečného produktu kompostování.
|
|
|
Potravinový odpad a motivy vedoucí generaci Z k uvědomělé spotřebě
Bártová, Tereza
Potravinový odpad, lze omezit, ale bohužel je jako jiný odpad nevyhnutelný a v domácnostech jednoduše vzniká, aniž bychom si to uvědomovali. Co se tedy stane s potravinami, které skončí v koši? Hnijí na skládkách, kde se z nich stávají skleníkové plyny, které zapříčiňují negativní klimatické změny. Proto je tak důležité informovat domácnosti o této problematice, aby si uvědomili, že jejich chování má dopady na životní prostředí a motivovat je k udržitelnějšímu smýšlení. Výzkumným problém je identifikovat, jaký postoj mají mladí lidé z generace Z ke třídění potravinového odpadu, zda by se o této problematice chtěli dozvědět více a jakou formou komunikace by chtěli být osloveni, aby je motivovala k zamyšlení a v lepším případě i ke změně chování. Následně na základě identifikace navrhnout doporučení k oslovení této generace.
|
|
|
Potravinová banka a její role v řešení problému plýtvání potravin
Skýpalová, Nikola
Bakalářská práce se zabývá tématem potravinové banky a její role v řešení problému plýtvání potravin. Cílem práce bylo vymezit činnost potravinové banky a zhodnotit její roli při řešení problému plýtvání potravin. V rámci teoretických východisek práce byl vypracován přehled poznatků o problému plýtvání potravin a možnostech jeho řešení. Dále byla vymezena role potravinových bank při řešení potravinového problému a jejich zapojení do mezinárodní spolupráce. Vlastní práce byla zaměřena na charakteristiku činnosti České federace potravinových bank, podrobné zhodnocení činnosti vybrané pobočky a dopad legislativních změn v ČR v oblasti darování potravin. Na základě výsledků vlastní práce byly odvozeny návrhy pro další rozvoj činnosti v této oblasti.
|
|
|
FOOD WASTE - potravinový odpad v domácnostech a maloobchodu
NOVÁ, Vlasta
Tato práce se zabývá problematikou potravinového odpadu v domácnostech a maloobchodech. Zaměřuje se na příčiny vzniku, možnosti snižování a formy nakládání s tímto odpadem. Součástí práce je provedení výzkumu na úrovni domácností a maloobchodních provozoven. Použité metody se opírají o kvantitativní přístup, jsou provedena dotazníková šetření. Zjištěné výsledky jsou v rámci vyhodnocení výzkumných otázek porovnány s výsledky mezinárodních výzkumů. V závěru práce jsou uvedena doporučení, která by mohla vést ke snížení plýtvání potravinami v domácnostech a maloobchodě.
|
|
|
Význam dřezových drtičů pro odstraňování BRO
Amemori, Anna ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Doležalová, Markéta (oponent)
Biologicky rozložitelné odpady (BRO) tvoří asi 30 - 50 % tuhého komunálního odpadu (TKO). Tento odpad je ve většině případů spalován či skládkován bez dalšího užitku. Přitom v Plánu odpadového hospodářství ČR (POH ČR) stanoveného na základě evropské směrnice se ČR zavázala snížit množství BRO vyváženého na skládky do roku 2010 na 75 % a do roku 2020 na 35 % celkového množství hmotnosti biologicky rozložitelného komunálního odpadu skládkovaného v roce 1995. Odstarňování BRO se ve vesnických zástavbách provádí klasicky zkrmováním zvěře či domovním kompostováním. Ve městech však separovaný sběr BRO již dlouhou dobu představuje obtížný problém. Zajímavou alternativu do oblasti problematiky nakládání s BRO vnáší domácí drtiče potravinových odpadů (DPO). Ty umožňují, díky drcení kuchyňských odpadů a zbytků jídel ve dřezu, separaci bioodpadu přímo u zdroje. Pro jejich následné odstranění využívá již zavedenou infrastrukturu kanalizace, kterou odvede rozdrcené odpady do čistírny odpadních vod (ČOV). Tam pak může být potravinový odpad zpracováván anaerobní digescí - nejvhodnější metodou pro zpracování živočišného odpadu. Tato práce se zabývá literární rešerší studií, zabývajících se vhodností DPO jako nástroje pro separaci BRO, a porovnáváním argumentů pro a proti používání DPO v domácnostech. Většina studií...
|
|
|
Významné aspekty plýtvání potravin v domácnostech
Pelánová, Aneta
Bakalářská práce se zabývá tématem plýtvání potravinami na úrovni domácností v Novém Městě na Moravě. Cílem práce bylo vymezit významné aspekty plýtvání potravin v domácnostech a identifikovat možnosti zlepšení hospodaření domácností s potravinami. K dosažení cíle bylo využito kvantitativního výzkumu prostřednictvím dotazníkového šetření. Na základě výsledků vlastního šetření a sekundárních informací z realizovaných výzkumů obdobného zaměření byla odvozena doporučení pro snížení plýtvání potravinami.
|
host ::
RSS.